Vrátíme Krupce dobrou pověst
Vrátíme Krupce dobrou pověst
Latinské rčení „Co je povoleno Bohovi, není dovoleno volovi“ („Quod licet Iovi, non licet bovi“) ukazuje na dvojí metr, podle něhož smí či má povoleno důležitá osoba nebo skupina dělat to, co statní (tj. obyčejní lidé) dělat nesmějí.
Fakt, že nemají památkáři stejný metr na všechny, se ukázal v případě opravy chodníku v Husitské ulici. Co si mohlo dovolit v posledním půlroce Město Krupka jako stavebník při opravě chodníku v Husitské ulici, si nemůže dovolit žádný běžný občan, který si chce v městské památkové zóně zrekonstruovat svůj soukromý objekt.
Město začalo opravovat bez ohlášení a bez závazného stanoviska památkářů. Ani dodatečně nestanovili památkáři ve svém závazném stanovisku žádné podmínky, takže nebude za případné nedodržení nutné ani nic vymáhat. Něčeho podobného se běžný občana nedočká. Toho památkáři nešetří. Za nedodržení závazného stanoviska vyměřují pokuty údajně i ve výši 50 000 korun. Město bylo „potrestáno“ pouze za svá pochybení před započetím prací na chodníku. Od tří orgánů památkové péče dostalo jen symbolické pokuty v celkové výši 27 000 korun plus dvakrát správní poplatek 1 000 korun.
Foto: Zdravá Krupka - Začátek pokládky šedé betonové zámkové dlažby v březnu 2021
Foto: Zdravá Krupka - Stará betonová zámková dlažba, vroubkovaná šedá a červená (3:1)
Drobné nedostatky bylo možné místy opravit. Město by tak ušetřilo na jiné potřebnější opravy chodníků a silnic ve městě.
Foto: Zdravá Krupka - Tato část zatím nebyla vyměněna, ale určitě na ni dojde v příštím roce. Bohužel.
Město Krupka jako stavebník uzavřelo už na přelomu listopadu a prosince 2020 s firmou JAPIS smlouvu na „Opravu chodníku v Husitské ulici – pravá strana“ za cca 7,5 mil. korun. Husitská ulice je páteřní ulicí městské památkové zóny (MPZ), která byla vyhlášena už v 90. letech minulého století. Krupka, jak všichni víme, je také díky svým důlním dílům už dva roky zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.
A tak by člověk očekával, že pokud bude chtít město něco v této MPZ renovovat, tak to bude ku prospěchu lokality. Očekával by, že se bude snažit přispět k dotvoření/podpoření jejího historického rázu podobně, jak se to děje v jiných historických městech naší republiky i kraje. V Krupce se však minimálně v poslední dekádě děje spousta podivných věcí a tato je jednou z nich.
Člověk by také očekával, že pokud místní radní nemají sami dostatečný přehled a znalosti o tom, jak se má zacházet s objekty v městských památkových zónách, že se poradí s odborníky – památkáři, kteří jsou členy Komise pro regeneraci městské památkové zóny Krupka (jsou v ní zástupci tří památkových úřadů: Odboru památkového péče Magistrátu Teplice, Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem a Odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Ústeckého kraje). A pokud tak neučiní, že sami tito odborníci nastaví pravidla – závazné stanovisko v souladu s pravidly o památkové péči a budou stejně jako u ostatních běžných občanů dohlížet na jejich dodržování. BOHUŽEL. Nic takového se nestalo.
Už na přelomu listopadu a prosince minulého roku se starosta rozhodl uzavřít další smlouvu s firmou JAPIS (město má s touto firmou podepsánu smlouvu o dlouhodobé spolupráci) na „Opravu chodníku v Husitské ulici – pravá strana“, aniž by o tom informoval zastupitele, aniž by byl již schválen rozpočet města na rok 2021. Ke schválení rozpočtu došlo až 22. února 2021.
Hned začátkem března začala firma odstraňovat dvoubarevnou vroubkovanou zámkovou dlažbu položenou cca před 20 lety, která, ačkoli také nebyla pro MPZ nejvhodnější, nijak vzhled historické ulice díky získání patiny nehyzdila. Navíc byla ve velmi dobrém stavu a případné nedostatky bylo možno dobře napravit přeložením této dlažby. Ale to ne, to by firma JAPIS přišla o zakázku. O kolik bude navýšena původní cena za vícepráce, zatím není známo.
Pak byla rychle odstraněna stará zámková dlažba, okamžitě byla odvážena pryč. (Zlí jazykové dokonce tvrdí, že si údajně spousta starostových lidí dlažbou vydláždila své dvorky. I to je jistá forma „pozornosti“ pro voliče, vždyť parlamentní volby se konají na podzim a každý hlas pro ČSSD bude dobrý.) Byla nahrazována méně kvalitní zcela obyčejnou šedou zámkovou dlažbou, kterou vidíme například v průmyslové zóně v Nových Modlanech. A zatímco v jiných historických městech naší republiky, ale i kraje vidíme kamennou dlažbu (samozřejmě finančně náročnější), v Krupce ji najdete jen u městského úřadu.
Foto: Zdravá Krupka - Kamenná dlažba u Městského úřadu Krupka
Odborné studie uvádějí, že do městských památkových zón betonová zámková dlažba VŮBEC nepatří!!! V nouzi lze sice použít betonovou, ale nikoli ZÁMKOVOU dlažbu. Pravděpodobně podobnou té, jaká byla v Husitské ulici někdy od 60. let min. století do začátku nového milénia.
Velmi mě to zarazilo a začala jsem se ptát. Ptala jsem se všude, kde se dalo, a to hned od března až do těchto dní. Došla jsem k velmi smutnému zjištění. Památkáři neměří všem stejným metrem. Zatímco u běžných občanů mají spoustu požadavků, mnohdy postrádajících logiku a smysl, při nedodržení přísných pravidel, daných závazným stanoviskem, jsou nekompromisní a udělují tučné pokuty, v případě Města Krupky dělali někteří z nich zpočátku, že o ničem nevědí, a začali jednat až na můj podnět. Ale i pak přivřeli více očí, než ve skutečnosti měli. Z mého pohledu prostě selhali.
Dospěla jsem k tomu na základě informací, které jsem si podle zákona č. 106/1999 Sb., tzv. zákona o svobodném přístupu k informacím, vyžádala. Všem zájemcům mohu vyžádané dokumenty předložit (odtatne by měly být také zveřejněny na úředních deskách jednotlivých úřadů). Svým dílem se na selhání podepsal i Národní památkový ústav Ústí nad Labem, který je poradním, jak sami říkají, servisním orgánem pro Odbor UPSŘ-památková péče Magistrátu Teplice. Sice zpracoval kvalitní odborné vyjádření, ale "nějak" se už nepostaral, aby ho na magistrátu v Teplicích včas obdrželi. Nechápu to.
Velmi ležérně se k porušení povinností při realizaci tohoto záměru postavil i Odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu Ústeckého kraje.
Město Krupka NEOHLÁSILO ZÁMĚR „Oprava chodníku v Husitské ulici – pravá strana“:
1) Speciálnímu stavebnímu úřadu – odbor dopravy MgMT
Výměna zámkové dlažby započala začátkem března a krupští úředníci si prý vůbec neuvědomili, že jde o ulici v MZP a že je povinností nahlásit tuto skutečnost před započetím prací tomuto odboru. Je to dost podivný argument.
Po nahlášení nepovolených prací vyzval odbor dopravy MgMT Město Krupku k BEZODKLADNÉMU ZASTAVENÍ PRACÍ a upozornil stavebníka, tj. Město Krupku, že v případě neuposlechnutí výzvy k zastavení prací na stavbě může uložit pokutu do výše 200 000,- Kč. Začátkem července 2021 pak udělil tento odbor Městu Krupka v přestupkovém správním řízení pokutu ve výši 9 000,- Kč, plus 1 000, - Kč správní poplatek za neohlášení prací, započatých začátkem března 2021.
2) Archeologickému ústavu ČR
Provádění jakýchkoli prací v MPZ je ze zákona podmiňováno jejich včasným nahlášením archeologům. Odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu Ústeckého kraje dospěl po obdržení podnětu k závěru, že došlo k podezření ze spáchání přestupku dle § 35 odst. 2 písm. f) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a stanovil v přestupkovém správním řízení Městu Krupka pokutu ve výši 15 000,- Kč (horní hranice je dle zákona 2-4 miliony Kč), plus 1 000,- Kč správní poplatek.
V rozhodnutí je kromě jiného uvedeno, že je výše pokuty stanovována tak, aby nebyla pro toho, kdo se přestupku dopustil, likvidační. Pro stanovení výše pokuty vycházeli úředníci tohoto odboru z výše rozpočtu Města Krupka v roce 2020. Doslovně uvádějí, že byl v roce 2020 rozpočet města v řádu desítek milionů korun. ALE tento jejich argument nemůže obstát. Rozpočet města se dlouhodobě nepohybuje v řádu pouhých DESÍTEK, ale STOVEK milionů korun. V roce 2020 činil kolem 300 milionů Kč. Pokutu 15 000,- Kč nepovažuji za adekvátní. Pro stavebníka, tj. Město Krupku nemůže být absolutně žádnou motivací k tomu, aby se příště zachoval jinak, aby se mu nevyplácelo obcházet zákony.
Město Krupka NEPOŽÁDALO před započetím prací O ZÁVAZNÉ STANOVISKO k provádění „Opravy chodníku v Husitské ulici – pravá strana“, která je páteřní ulicí této MPZ.
Závazné stanovisko ukládá, zjednodušeně řečeno, podmínky, které musejí být při opravě dodrženy. Jinak se stavebník/vlastník vystavuje sankcím. Podmínky se týkají také správného výběru použitého stavebního materiálu. V tomto ohledu vychází odbor památkové péče MgMT zpravidla z odborného stanoviska pracovníků Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem.
Město Krupka započalo práce na chodníku, aniž by o tom informovalo Odbor ÚPSŘ- památková péče MgMT. Vedoucí odboru si po mém telefonickém dotazu na způsob opravy chodníku v MPZ zpočátku vůbec nevěděla rady, jak postupovat. Až po mém písemném podání podnětu se začal odbor případem zabývat. Nejdříve to sice chtěl „spláchnout“ blokovou pokutou na místě, ale neudělal ani to. Z podnětu Památkové inspekce Ministerstva kultury ČR měl odbor zahájit správní přestupkové řízení, ale ani to zřejmě nerespektoval. Pouze se zpožděním udělil až 31.8.2021 stavebníkovi blokovou pokutu ve výši 3 000,- Kč za nevyžádání si závazného stanoviska pro prováděné práce v březnu letošního roku.
Závazné stanovisko bylo tímto odborem vydáno 22. 4. 2021, až po dodatečné žádosti města ze dne 1. 4. 2021. Nejsou v něm však stanoveny žádné podmínky ve vztahu k použitému materiálu. Je tam pouze alibisticky uvedeno doporučení, aby Město Krupka zvážilo při příští opravě chodníku vhodnější materiál, tj. kamennou dlažbu.
Z vyžádaných dokumentů jsem zjistila, že si památkáři z teplického magistrátu sice vyžádali od památkářů z Národního památkového ústavu ÚOP v Ústí nad Labem odborné doporučení pro závazné stanovisko, ale přestože NPÚ ÚOP podrobně zpracované odborné stanovisko vypracoval, do závazného stanoviska se z něj nic nedostalo. Pátrala jsem proč.
1) písemné vyjádření z NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem k dnešnímu dni, tj. 22.4. 2021 nedorazilo
2) správní orgán po prostudování předložené dokumentace a písemného vyjádření NPÚ ÚOP Ústní nad Labem dospěl k závěru, že práce nejsou v rozporu se zájmy státní památkové péče. Přidal ještě následující doporučení: Správní orgán památkové péče doporučuje při další obnově povrchů chodníků zvážit použití kamenné dlažby.
Proč putovalo písemné vyjádření NPÚ UOP elektronicky z Ústí nad Labem do Teplic na magistrát od 14. do 22. dubna a proč datovou schránkou dorazilo nakonec asi 8 minut po odeslání závazného stanoviska Magistrátu Městu Krupka, to mi nikdo nevysvětlil.
Město Krupka si jako stavebník jistě mne ruce, že ze všeho tak hladce vyklouzlo a mohlo pokračovat v pokládce nevhodné dlažby.
Pro občany vlastnící nemovitosti v městské památkové zóně Krupa je to ale výsměch.
Pro město samotné, pro jeho městskou památkovou zónu je to velice smutné.
Mgr. Miloslava Bačová, zastupitelka města
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vyjádření NPÚ ÚOP Ústí nad Labem
Výměnu stávající betonové zámkové dlažby za novou shledal Národní památkový ústav jako úpravu v rozporu se zájmy ochrany kulturně historických hodnot městské památkové zóny. Konkrétně uvedl:
„Současný vzhled chodníků byl, patrně na zač. 21. stol., negativně poznamenán novodobou stavební úpravou ve formě dvoubarevné betonové zámkové dlažby vč. užití betonových obrubníků. Dle dochovaných dobových fotografií lze vzhledem k malému detailu obtížně usuzovat na dřívější použité materiály a povrchy komunikací v místě. Hlavní krupská ulice vč. náměstí byla zřejmě nedlážděná, některé chodníky byly zadlážděné větší nepravidelnou kamennou dlažbou, výškově neoddělenou od vozovky, případně s vydlážděnou strouhou. Patrně od 30. let 20. stol. lze zaznamenat chodníky oddělené od vozovky zvýšeným obrubníkem.“
„Chráněné hodnoty chodníků spočívají v jejich zařazení v urbanistickém členění této centrální osy městské památkové zóny, jejíž jsou neoddělitelnou součástí. Město Krupka bylo v roce 1992 prohlášeno městskou památkovou zónou pro svou památkovou hodnotu, která zahrnuje nejen solitérní objekty s vysokým historickým významem, ale i pro svou urbanistickou strukturu, vzniklou postupným, velmi specifickým stavebním vývojem, který byl zásadně ovlivněn hornickou činností.“
„Cílem památkové péče v plošně památkově chráněných územích je respektovat a rehabilitovat dochované urbanistické a architektonické souvislosti, mezi ně patří zejména výška zástavby, uliční čára, materiálová struktura, parcelace atd. Jedině tak lze zachovat, eventuálně rehabilitovat autenticitu daného sídla, jeho genius loci.“
„Svým řešením chodníky spoluvytváří historický charakter uličního interiéru v rámci historického jádra města Krupky. Z urbanistického hlediska jsou dokladem vývoje historického městského interiéru. Chodníky jsou jako součást hlavní ulice pohledově exponovány. Veškeré úpravy jejich povrchů tedy musí respektovat požadavek na posílení pohledových kvalit, architektonických, estetických a urbanistických hodnot, tyto nemají být realizovanými pracemi negativně dotčeny ani umenšeny…. Nové architektonické a stavební postupy nesmí ohrozit unikátnost tohoto celku, ale musí jej obohatit a další kvalitní vrstvu.“