Vrátíme Krupce dobrou pověst
Vrátíme Krupce dobrou pověst
Letošní jásavé jaro, hýřící zelení a všemožnými květy, se dostavilo o měsíc dřív. Na minimum tak zkrátilo tu nejošklivější část roku - mezi údobím, kdy zmizí sníh, odkryje se špína několika zimních měsíců, což ještě více zdůrazní nepořádek za mnoho předcházejících let, a tím, kdy se začíná pomalu blížit zelené a kvetoucí jaro. V tom čase je tak snadné kopat do kterékoliv radnice a poukazovat na to, jak hned tu více tu méně kašle na údržbu a opravy veřejných prostranství, zeleně či městských objektů.
O krupské radnici to díky jejímu nezájmu o podobu většiny veřejného prostoru a díky bídnému stavu řady městských objektů platí dvojnásobně. Mnozí návštěvníci Krupky říkají, že si připadají jak pár dnů před odjezdem sovětských vojsk, která si „krášlila“ Krupku za pomoci místních komunistů k obrazu svému. Ideologické šílenství tehdy převládalo nad máchovsko milostným prvním májem, a tak fungovaly dobrovolně-povinné akce „zet“, které alespoň z toho nejhoršího město po zimě očistily.
Zdravá Krupka nevyužila tohoto smutného mezidobí k jednoduchému kopání do krupské radnice. Řekla si, že s objektivní kritikou počká na dobu, až leckteré jizvy na tváři města zacelí sama příroda a svým barevným hýřením zamaskuje nepořádek, který vzbuzuje u mnohých chmury. Na dobu, kdy ačkoli velmi pozdě, bude přece jen schválen rozpočet, což radnici umožní zahájit zajisté doslova explozi prací, které Krupku zkrášlí. Například jen proto, že jsou komunální volby za rohem. A tak snad bude důvod i pro pochvalu námi jinak kritizované radnice.
No, … nová zelená tráva už je leckde zralá na první sekání, řada rozkvetlých stromů mění už své květy v romanticky růžové závoje, půvabné sasankové moře z mokrých luk a lesů po Maršovem už pomalu zase na rok zmizí, no a radnice? Pořád nic! Ten nástup jara byl asi pro radnici a její Sport Krupka zřejmě moc rychlý, stejně nezachytitelný jako raketový sprint atleta Bolta.
Pravda, po Krupce se projel obří „zameták“, který po většinu roku kmitá místo po krupských ulicích po kšeftech. Díky jeho nízké ceně s ním jsou mnohé firmy náramně spokojeny. Kdo však pláče, je krupská pokladna. Sem tam se mihne sporto-krupská multikára, ta však míří víc k soukromým objektům než k veřejným městským prostranstvím. A že by po městě bylo vidět party uklízejících úderníků s vestami Sportu či města Krupka a bylo hlavně vidět výsledky jejich práce? No? Kdo je viděl?
A tak nebýt matky přírody a jejího očistného deště, nebýt zahrádek u rodinných domů hýřících květy, byl by na Krupku dál přesmutný pohled. Příjezd od Sobědruh se svinčíkem a zbořeným plotem jinak relativně vyšperkovaného stadionu, smutná Dlouhá ulice, která od nádraží až po porcelánku připomíná spíš ulici krátce po nějaké divoké bitvě, rozpadající se zídky a zanedbaná zeleň v samotném centru města i jeho blízkém okolí, na Mariánském náměstí, kde bedna nově zateplené radnice září jak barvící se monokl na jinak historické tváři náměstí.
Ať se člověk podívá na cokoli, co spravuje radnice, vidí většinou opadávající šedivé omítky, omlácené sokly a zídky, neudržovanou a ušlapanou zeleň. A to i u škol a v okolí zdravotních středisek. Ale naopak „hurá opravené“ chodníky, které z 80 procent žádnou opravu nepotřebovaly* a jen se při jejich zbytečné rekonstrukci rozfofrovaly městské peníze, které nyní chybí tam, kde jsou opravdu zapotřebí.
Není ale ještě všem dnům konec. Stále věříme, že si radnice konečně všimne, že venku už řádí jaro a s tím krášlením Krupky mu pomůže.
Nabručení radní, vstávat! Jaro je tady.
P. Maleček, zastupitel
* Zato chodník v Lindnerově ulici - spojnici mezi Dlouhou ul. a nádražím Bohosudov by potřeboval obnovu jako sůl. Denně po něm nemohou chodit desítky obyvatel, kteří chodí z Bohosudova či Maršova na nádraží, odkud mají spoj do zaměstnání. O víkendech pak po něm nemohou chodit další dešítky turistů, směřující do centra města a k lanové dráze. Chodník je v tak dezolátním stavu, že je nebepečné ho používat. Proto pěší volí chůzi po silnici. Tento chodník byl velice kvalitně zbudován svépomocí občanů v 50. letech minulého století. Dnes je mu tedy přes 60 let. Na rozdíl od chodníků budovaných před několika lety se stále opravy nemůže dočkat. Již před 2lety žádali obyvatelé ulice o jeho rekontrukci, ale radnici nezajímá, v jakém stavu se tento chodník nachází. Jasně tím říká, že jí v žádném případě nejde o bezpečnost ani místních, ani turistů. Zejména turisté musejí být v šoku hned po vystoupení z vlaku. Je to předzvěst toho, nač budou dále v Krupce narážet.
Miloslava Bačová, autorka poznámky