Vrátíme Krupce dobrou pověst
Vrátíme Krupce dobrou pověst
„Pořád píšete o tom, jak pod vládou starostovy radniční úderky Krupka chřadne. Vždyť to nikde není vidět,“ říkají i ti, kteří zrovna nejsou omámeni jeho mocí nad městem a s ní souvisejícím majetkem. Silnice i chodníky lze přece užívat, školy i úřad fungují, městská policie převádí děti přes přechody, sníh se uklízí, tráva se seká, odpady se odvážejí (ti, co nevědí, že jsou hrazeny z daně z nemovitosti, tvrdí, že dokonce zadarmo), stadion, lanovka i občanské spolky fungují. Tak co chcete?
Tento dotaz odkrývá pohled na princip starostova vládnutí. Aby bylo možno město pohodlně „dojit“, to znamená vyvádět za mlčení veřejnosti i policie do soukromých kapes maximum financí a majetku města (krást se napsat nesmí), musí být zachovány ve městě základní funkce. Když ty fungují, je jistota, že většina občanů mlčí a o správu města nejeví zájem. Bohužel ani netuší, že by mohli žít v mnohem lépe fungujícím, vypadajícím a kulturně žijícím městě. Spokojí se s vysvětlením radních města, že je málo peněz. Aby ne, když od r. 2000 bylo z rozpočtu a majetku města těmito lidmi „vydojeno“ téměř půl miliardy, a tím nebylo ani možno požádat o dotace v úrovni až 1,5 miliardy Kč.
Koupaliště je jednou z mnoha ukázek úrovně správy města starostovou úderkou. Už ve Vančurově Rozmarném létě byl městské plovárně věnován zvláštní význam. Koupaliště dokazují zájem radnic pečovat o tělo i ducha svých občanů. V Krupce zřídili koupaliště moudří a kulturní radní města už v 19. století. Přežilo víc než 100 let, dvě světové války i komunismus, ale nepřežilo přetrvávající Matoušovu éru. Důvod je jednoduchý. Koupaliště nic bokem nenese a nepomáhá ani při uplácení voličů. „Takže, proč ho dotovat z rozpočtu města? Zavřít ho a je klid. Zbývá čas na výnosnější činnosti z městského,“ zní z radnice. A výmluva radnice, že nebylo možno koupaliště provozovat díky veselení romské populace? A kdopak v čele radnice léta minimálně mlčel a tím podporoval systematicky organizovaný návoz problémových Romů do Krupky?
A tak je v centru města místo plovárny jen popraskaná betonová díra plná špíny, nostalgicky Vančurovské dřevěné šatny kdosi využil jako levné palivo, potrubí přivádějící mineralizovanou vodu z Vápenky bylo rozkradeno. A přitom bylo koupaliště ještě okolo roku 2000 za statisíce opraveno a bylo rozšířeno o sportovní a zábavná zákoutí. O stavu přilehlé významné památky vodní tvrze využívané jako skládky odpadků raději ani nemluvě. Obojí leží pod okny velmi úpravně vyhlížející starostovy rodinné vily. Ten do očí bijící rozpor kvetoucího sídla čelního komunálního politika a hned vedle rozpadajícího se, rozkradeného a odpady zaneseného majetku, který měl sloužit povznesení těla i ducha občanů města, hovoří sám za sebe, za celou Krupku a nepotřebuje dalšího komentáře.
Koupaliště je jen drobná ukázka pro ty, kteří se ptají, kde je vidět „dojení“ města starostovou úderkou. Po koupališti si zajděte prohlédnout skládky odpadů za zdí sovětských kasáren, kde mělo být nové centrum města, poptejte se po stavu řádného kanalizačního systému, který chybí téměř ve čtvrtině města. A po prohlídce skvělého, ale řízeně předraženého stadionu si prohlédněte přilehlé tenisové kurty, ale i další kdysi funkční sportovní plochy ve městě. Když Vám to nebude stačit, podívejte se zblízka na stav DK Olympie a projděte se s otevřenýma očima po Mariánském náměstí, zvláště po již 15 let opravovaném klášteře, který měl být nejen úřadem města, ale i jeho občanským centrem s poštou, výstavní a obřadní síní. A vedle v proluce měl stát místo omšelé zdi nový dům pro seniory.
Že tyhle věci k životu řadový občan nepotřebuje? To tvrdí ti, kteří v občanovi vidí především bezbrannou a poslušnou ovci, která s díky v očích slupne to, co jí radnice předloží, nic lepšího nechce a ještě se nechá ochotně podojit a oholit. Jo, přesně takhle vypadají ty nejsladší sny krupských radních. A naopak aktivně a kulturně žijící občan se svými nepochopitelnými a nebezpečnými požadavky je pro ně otravnou noční můrou. Městská plovárna je toho jasným důkazem.
zastupitelé ZK