Vrátíme Krupce dobrou pověst
Vrátíme Krupce dobrou pověst
Přihlouple, ústy důstojníka Troníčka z filmu Tankový prapor: „Souzi kontrolní otázka! Kolik pak větších stavebních zakázek dala krupská radnice od r. 2010 krupským stavebním firmám?“ Odpověď je jednoduchá – ani jednu!
Nedávnou rekonstrukci plavecké učebny dělala teplická firma Mature. Zajímavé je, že cca polovinu této zakázky přes vícepráce a dodatky, tedy za souhlasu radnice obejitím veřejné soutěže. Všechny ostatní větší stavební zakázky (mimo výměny oken) zadala v posledních letech krupská radnice firmě JAPIS z Chabařovic.
V Krupce nic neobvyklého. Připomeňme si „JAPISovy“ kilometry plynovodů a komunikací, rekonstrukci objektu „třístovky“ v Bachurově ulici nebo výstavbu objektu sociálního bydlení v Nových Modlanech. Ten byl o 50% dražší než stavebním objemem srovnatelný objekt v Dlouhé ulici, postavený krupskou firmou Machala. Firmou dodnes na radnici nenáviděnou a odmítanou jen proto, že si její majitel před 15 lety dovolil kritizovat řádění p. Matouše na radnici. Inu pomsta je sladká.
JAPIS se v Krupce činil i na soukromých objektech. „Asi jen náhodou“ hlavně ve vlastnictví p. Matouše. A asi ne náhodou za zájmu policie. Byť „nepochopitelně“ amatérského a tím zcela neplodného.
Přímo zlaté časy zažívá JAPIS v Krupce od r. 2010. Začalo to plynofikací Vrchoslavi vedoucí i k nemovitostem v majetku p. Matouše, jejíž úhrada skončila u soudu. Další žně v Krupce měl JAPIS v údobí opakovaných voleb rušených soudem pro uplácení voličů. Tehdy páni z radnice (Matouš, Růžička i Puchar)hrozili zhroucením města, protože prý díky sobcům stěžujícím si na manipulování voleb oni nemohou „spravovat“ město. Ale zakázky JAPISU přidělovali a ten stavěl, až se z něj kouřilo. Neprůhledný kouř dodnes opět rozhání policie.
A JAPIS v Krupce dokonce projevil i věštecké schopnosti. Třeba s opravou střechy horní stanice lanovky na Komáří vížce byl JAPIS hotový dávno před tím, než ho radnice (tj. p. Matouš) vybrala k provedení opravy. To se stalo 20. října 2011. Ale už víc jak měsíc předtím, při poutních slavnostech, tj. o prvním zářijovém víkendu r. 2011 obdivovaly tisíce návštěvníků Komáří vížky na slunci se novotou blyštící střechu stanice lanovky.
Ani poté, co až na třetí pokus p. Matouš se svými lidmi na podzim 2011 ovládl krupskou radnici, si JAPIS v Krupce neodpočinul. Nejdříve nahradil městský Sport Krupka (léta vedený p. Matoušem, který nebyl schopen plnit své smluvní závazky vůči městu). A to při opravách chodníků. Poté JAPIS vyhrál soutěž na opravy chodníků a výstavbu parkovišť na sídlišti Hamry. V polovině letošního února se JAPIS, nehledě na dlouhé mrazy, hrdinně vrhl na výstavbu chodníku mezi školou a domem důchodců na Hamrech. Hrdinně i pro to, že ji prováděl bez smlouvy uzavřené podle zákona o obcích.
Teď se JAPIS zakousl do obnovy chodníků na východním okraji Unčína. Proč, ptáte se? V Krupce je přece celá řada chodníků v mnohem horším stavu než tyto unčínské a chodí po nich mnohem víc lidí. Otázkou je i na základě jakého zadání radnice. Vyhlášení veřejné soutěže na tuto akci opět na webu města nenajdete.
V Krupce jsou minimálně tři stavební firmy schopné odvést práci v kvalitě i rozsahu jako chabařovický JAPIS. Když se jich zeptáte, proč jim kšefty s městem bere JAPIS, tak se naštvou nebo si nad hloupostí tazatele pobaveně klepou na čelo. A tazateli se dostane této zhruba stejné odpovědi: „Ty vole, nevíš, co v Krupce ví i poslední blbej? Že JAPIS rovná se Matouš!“
To pak vysvětluje i hloupě naivní stěžování si místostarosty Dubského na to, že krupské firmy, i když jsou radnicí osloveny, tak do městské soutěže nejdou. Ono plést se p. Matoušovi do cesty není bez rizika (viz firma Machala), zvláště když máte zodpovědnost za zaměstnance své firmy. A dělat mu při tzv. veřejné soutěži křoví, aby bylo zlegalizováno „vítězství jeho JAPISu“, baví tak jednou, dvakrát. Víc už ne.
A co pak teprve chudák pokladna města! Ta dostane z průvanu, který v ní způsobí mastné platby za zakázky takto přihrané JAPISu, pořádnou rýmu. Pak se občané Krupky nedivte, že nemocnou pokladnu města páni z radnice léčí dojením vašich peněženek. Třeba nafouklou daní z nemovitosti, nebo pokutami od policistů číhajících u nesmyslných dopravních značek.
„No, když si to necháte líbit – co by ne?“ směje se jistě starosta Matouš, spokojeně rozvalený ve starostovském křesle.
Ing. P. Maleček, opoziční zastupitel