Vrátíme Krupce dobrou pověst
Vrátíme Krupce dobrou pověst
Svátky Vánoční a Nový rok jsou údobím, kdy se jen málokdo nezamyslí nad tím, jak se sám a jeho obec v tom minulém roce vypořádali s obecně přijímanými normami lidské morálky a vzájemného soužití. Zvláště jste-li zastupitelem města, který svůj mandát nezískal uplácením a manipulacemi voleb. Ti, kteří jsou ochotni připustit si svou nedokonalost, hledají v takových chvílích oporu ve slovech moudrých předků, jejichž hloubku a pravdivost ověřil sám čas. A tak se nelze nezamyslet nad slovy Karla Havlíčka Borovského, která před víc jak 160 léty věnoval správě věcí obecních. Pro čtenáře České pozice je vybral a zpracoval Ondřej Koutník v příspěvku Politické noty podle Havlíčka: Kdy ze stáda povstává obec. Dovolím si nyní hlavní myšlenky K. H. Borovského uvést do kontextu krupské reality.
Karel Havlíček Borovský v roce 1846 zveřejnil esej „ Co jest obec“. Jako by už tehdy tušil, co se po víc jak 160 letech odehraje v Krupce. V úvodu konstatuje: „ … lidé by neměli žít odděleně vedle sebe jako nějaké stádo, nýbrž pospolu. Stádo jest jen pro pohodlí a zisk pastýře, ale obec má být pro pohodlí a zisk všech.“ Stačí si místo výrazu pastýř dosadit současný výraz starosta a už se vám z věšteckých schopností Borovského ježí chlupy na rukou.
Pro Krupku platí i následující: „Darmo aneb zpolodarmo užívati všelikých výhod a užitků na cizí útraty a na cizí obtíž jest nedůstojno čestného člověka, jest buď lupičství aneb nectné darmochlebství.“
„Nepřítelem obce je člověk, který odmítá podílet se na chodu obce a plnit povinnosti nezbytné pro chod společenství a dosažení společných cílů. Ještě horší je ten člen obce, který ostatním škodí. Takový oud neb takoví oudové obce jsou mnohem horší než zjevní nepřátelé obce."
Tím Havlíček vysvětluje, že nepřítelem obce je člověk, který se odmítá podílet na chodu obce a plnit povinnosti nezbytné pro chod společenství a dosažení společných cílů. Ještě horší je ten člen obce, který ostatním škodí.
Pro Havlíčka je důležité i aktivní podílení se občanů při správě obce. Havlíčka trápí občané, kteří pro nedostatek občanského ducha a pocitu zodpovědnosti za dění kolem sebe nepodniknou pro dobro obce nic nad svou povinnost. Takový přístup k věci je zvláště problematický u úředníků, kteří úřady nechápou jako povinnost a službu občanům, ale často jako prebendu a příležitost pro osobní obohacení.
Nevědomost a slepota občanů jsou podle Havlíčka pro obec velmi škodlivé jevy. „Taková občanská nesvědomitost a netečnost zmocní se všech stavů, každý dle postavení svého zkracuje obec a její jmění, ten nesvědomitým placením daně, onen podvodnickou aneb aspoň nedbalou službou, jiný zas patrným zlodějstvím.“
O co méně by obce měly vynakládat finance na udržování vojska (v Krupce městské policie), o to větší důraz by měl být kladen na vzdělávání občanů. Pro Havlíčka je aspekt vzdělávání vůbec nejdůležitějším úkolem, kterého by se obce měly zhostit. Jedině tak mohou obce udělat pokrok ve svém duchovním, respektive občanském vývoji. Mravní vzdělání má mládeži poskytnout rodina, o „rozumové“ vzdělání by se pak měla postarat obec. „Pravé vzdělání občanů jest první a nevyhnutelná výmínka prospěchu a štěstí celé obce,“ říká Havlíček a míní, že realita je bohužel odlišná – výdajů na pěstování občanského ducha prostřednictvím kvalitního vzdělávání plyne pomálu.
Havlíčkově pojetí obce však platí zásada „na hrubý pytel hrubá záplata“. V rámci tažení proti nepoctivcům by v obcích zavedl vskutku originální past – takzvanou daň z nepoctivosti, čímž by se do obecní pokladny vrátily odcizené prostředky. „Tak by se bohdá brzy naučili patrně a pochopitelně škodlivost jednání svého nahlížeti,“ říká Havlíček.
Havlíček opakovaně připomíná, že „obce se rozhodně nemají míchat do osobních záležitostí občanů a nepřekážet tak lidem v jejich obcování. Základem svobody a dobrého chodu obce je ve všem veřejnost, kterážto všechny jiné dobré ústavy za sebou brzy přivede.“ Havlíček k tomu dodává kouzelnou větu: „Pravda se světla nebojí. “
Pro ty, kterým dělá Havlíčkova čeština potíže, to znamená, že základem dobré správy obce je její otevřenost a kontrolovatelnost občany. Tedy přesně to, čemu se starosta p. Matouš za podpory komunistů a lži-demokratů z ODS, ČSSD a KDU-ČSL přímo hystericky brání. Tím oni sami, ne jejich údajní pomlouvači, říkají, že jejich skutečným cílem na radnici je jejich osobní profit realizovaný za cenu poškození města. Kdo nechápe, nechť se poučí z citátu klasika N. V. Gogola - „Nevztekej se na zrcadlo, když máš křivou hubu“, nebo Borovského - „Pravda se světla nebojí.“
Pavel Maleček, zastupitel