Vrátíme Krupce dobrou pověst
Vrátíme Krupce dobrou pověst
Krupský divadelní festival má těžkou konkurenci. Takovou komedii, jaká byla dnes ke spatření na zastupitelstvu města, prostě v divadle neuvidíte.
Už od devíti ráno předváděl starosta Matouš se svým město vysávajícím ochotnickým spolkem kus s názvem „Na nás si hned tak nepřijdete“. Vedle ostřílených herců tentokrát angažoval i nové a velmi učenlivé herce z řad DSSS. Ti se tak netrpělivě na svůj výstup těšili, že vyběhli na scénu ještě před tím, než se zvedla opona. Režisér a hlavní protagonista starosta Matouš je se shovívavostí sobě vlastní taktně upozornil, že ještě nejsou na řadě a musejí počkat.
Další zmatky následovaly. Hned na začátku zapomněl starosta jmenovat zapisovatelku a zvolit ověřovatele zápisu, bez kterých je jednání zastupitelstva neplatné. Chybu však napravil hned po varování těch, kteří se už klepali na dárky z pokladny a majetku města, které jim byly za dobře odehrané vystoupení dopředu slíbeny.
Tomuto zmatečnému jednání se není co divit. Pečlivě připravený scénář zastupitelstva nabourala Zdravá Krupka už při schvalování programu. Chtěla do programu zařadit věci, které nemohl starosta Matouš připustit. Patřilo k nim poděkování a schválení daru pro dlouholetou a oblíbenou ředitelku MŠ Sluníčko, která po více než dvaceti letech opustila zaměstnání pod krupskou radnicí. Nejen jí „zajisté potěší“, že dle slov starosty Matouše odešla proto, že se u ní projevil syndrom vyhoření. Asi proto se většina zastupitelů zdráhala souhlasit s poděkováním i formou daru. Radní Liška to rychle žehlil tím, že prý ve školské komisi paní ředitelce již zítra řádně poděkují. Jen je divné, že si na to vzpomněl až poté, co byl tento návrh předložen.
K ostře zamítnutým patřil i návrh zařadit do programu zprávu o konkurzech na ředitele škol, školek a kultury města. Referovat o něčem, co pod vedením p. Matouše za zmanipulované označila i celostátní média přeci nejde, to pochopí i poslední trouba. Tak pryč s tím z programu. Ještě by se v tom mohl někdo začít hrabat.
Velmi nechápavě hleděl pak na požadavek Zdravé Krupky na informaci o stavu územního plánu, jehož předložení sliboval na první zastupitelstvo města po prázdninách. Nerad připustil, že jsou stále ještě vypořádávány připomínky dotčených orgánů. Inu, je pochopitelné, že se zrovna nehodí zveřejňovat územní plán, který díky změně polí na stavební parcely udělá z jeho kamaráda, bývalého policisty, dnes stojícího před soudem, multimilionáře. (S tím se musí počkat až po očekávaném osvobozujícím rozsudku. Teď by si to média kdovíjak zpatlala dohromady a to by mu u soudu zrovna nepomohlo. Přeci všichni víme, že zákon se musí ohnout, když jde o kejhák mocným. Když to platí pro státní justiční mafii, proč by to neplatilo pro kamarády p. Matouše.)
Do toho se ještě přimotaly připomínky Zdravé Krupky k podobě zápisu z minulého zastupitelstva, kam si starosta Matouš nechává psát jen to, co mu vyhovuje, a vždy veden snahou zamlžit zodpovědnost za schválené záseky do financí a majetku města.
V následujícím momentě byli na scéně již opět rozlícení „dělníci“ a domáhali vysvětlení, co a koho si Zdravá Krupka představuje v zastupitelstvu pod pojmem „echt-rasista . Ačkoli tím nebyli myšleni vůbec oni, svým kejháním jako potrefené husy se k nim nechtěně sami přihlásili. Během dalších obrazů hry se k hlavní rasistické myšlence hlásili opakovaně, jeden z nich ji pak hrdinně sám přednesl v závěru zastupitelstva.
No uznejte sami, dá se v tomhle blázinci pracovat? Pak se divte, že starosta Matouš tak rychle šediví, a aby to trochu zamaskoval, sladil se svými šedinami i svůj oblek. Jinak se ale tvářil, že má nervy jako provazy. To potvrdil při neobhajitelné obhajobě podříznuté ceny prodeje městských kotelen. Jeho zastupitelé to po jeho pofiderním zdůvodnění odmávli jako jeden muž, a tak město přišlo jedním rázem o cca 10 milionů Kč a ztratilo vliv na ceny tepla ve svých objektech a bytech tisíců obyvatel.
Komedie vyvrcholila při projednávání půjčky lyžařskému oddílu TJ Krupka. Potřeba půjčky byla radou města zdůvodněna momentální insolvencí TJ, řízené pevnou rukou radního pro kulturu a sport p. Roučka. Momentální insolvenci si mnozí na poprvé přečetli jako mentální insolvenci, což by bylo sice pochopitelnější, ale zas by to nešlo řešit půjčkou. Vřava vypukla, když Zdravá Krupka souhlas s půjčkou podmínila provedením auditu v TJ Krupka a přísnou kontrolou, která ohlídá využití půjčky skutečně jen a jen pro lyžaře, a to v nenakopnutých cenách. Takový řev by snad nezpůsobila ani vidlička vražená do očí zastupitelů, hlavně těch z fotbalových kruhů. A tak opět to lidové rčení o potrefené kejhající huse potvrdilo drby o vysátí lyžařského podúčtu v účetnictví TJ na nákup mimokrupských špílmachrů, kteří krupským fotbalistům zachránili slavný krajský přebor. A to prý bez řádných smluv a průkazného vyúčtování. Má cenu psát, že byl návrh Zdravé Krupky zbytkem zastupitelstva jednohlasně odmítnut? Poté už chyběl jen skandovaný partajní potlesk.
Celá hra se tak jevila jako souboj Zdravá Krupka versus zbytek zastupitelstva. Analýzou schválených usnesení však zvídavý občan zjistí pravý opak. Naprostou většinu návrhů rady města Zdravá Krupka schvaluje. Rachot je jen okolo těch, které městu působí majetkové a ekonomické ztráty, nebo jsou mimo demokratické principy správy města a zvýhodňují lidi v čele radnice a jejich známé. Mnozí vyznavači tzv. „dohod za každou cenu a ve prospěch mocných“ ten rachot zastupitelům Zdravé Krupky vyčítají. Těm ale nepomůžeme. Na tolerování takových nešvarů nebo na dohodu s lidskou spodinou, která si nedovede představit svůj život bez přilepšování si z financí a majetku města, nikdy nepřistoupíme.
V závěru nebyl starosta schopen ani určit termín příštího ZM.